Spolek Občané za D43 jako obchvat celého Brna připravil pro zájemce na 8. října prezentaci historických i aktuálních informací o problematice D43. Několik desítek občanů se mohlo seznámit také s dalšími možnostmi, jak upozornit zodpovědné politiky a úředníky na slabiny prosazovaného řešení protáhnout komunikaci s dálničním provozem přes rekreační oblast Brna a vést ji necitlivě v blízkosti obydlí.
Prezentaci, která v závěru obsahuje informaci, jak podat připomínky k Návrhu aktualizace ZÚR, můžete stáhnout níže.
Jak jsem informoval níže, na besedě, která dala více prostoru odpůrcům vedení dálnice kolem přehrady skrz Brno, zaznělo mnoho výhrad k „Územní studii nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“. Nyní se s nimi můžete seznámit. Na portále osel.cz jsou dva články Pavla Škarvady. První (zde) se zabývá situací, kdy projektanti společnosti „knesl kynčl architekti s.r.o.“ (malá písmena na začátku názvu a jmen nejsou chyba – tuto typografickou podobu si páni architekti zvolili, patrně aby dali najevo firemní filozofii, že pro ně není nic svaté) s klidným svědomím doporučují řešení, které se liší od jiného méně, než je chyba, kterou je výsledek zatížen. Druhý (zde) článek je obsáhlejší a upozorňuje na spoustu manipulací, většinou vedoucích k zvýhodnění hodnocení varianty trasování přes Brno. (Odkazy jsou ta modrá slova.)
Pod články je spousta diskuse, bohužel, diskutující se často nezabývají kritizovanými fakty, ale základním problémem, zda vést či nevést dálnici přes Brno kolem přehrady. Mnozí dávají najevo, že je jim jedno, na základě jak nekvalitních podkladů je trasa doporučena.
Kdo se raději dívá a poslouchá, než čte, může se podívat na záznam z besedy na youtube. Tam je navíc argument Luboše Rause, který dokládá, že je velmi logické, že se stane trasa „čtyřicettrojky“ výhodným mezinárodním tahem a že tedy není zařazena do evropské dálniční sítě TEN-T omylem. Kdo nebezpečí citelného nárůstu nákladního tranzitu popírá je buď ignorant nebo manipulátor.
Kraj postupuje na základě naprosto chybné krajské studie, kde varianty na první pohled nejhorší byly „odborně“ prohlášeny za nejlepší.
Tato chyba se nyní projevuje tak,
že v Návrhu byl výběr zúžen natři
varianty tragikomicky s tím, že všechny tři varianty obsahují
stejné trasování silnice I. třídy 43, a to přes Troubsko –
Bosonohy – Bystrc – Kníničky – Rozdrojovice – Jinačovice –
Moravské Knínice – Malhostovice – Drásov – Skaličku –
Všechovice – Malou Lhotu a tzv. „jižní obchvat“ tvrdě
dopadající na novou zástavbu v Kuřimi. Víc negativních
dopadů už snad nešlo v tomto území vyvolat. Zastupitelé
kraje budou za nedlouho rozhodovat, zda také podle jedné z variant
nechají mezi zasažené „kuželky“ přidat ještě obce Troubsko
– Ostopovice – Moravany – Nebovidy – Modřice k zasažení
tzv. Jihozápadní tangentou.
Halasně deklarované tvrzení z kraje, že ZURKA bude garantovat tunely a už nikdo to nebude moci změnit, dostává ve zveřejněném návrhu totálně na frak.
V grafické části tunely
nejsou.
V textu výrokové části
Návrhu se jako následné úkoly pro územní plánování, tedy
ne jako úkol pro kraj, požaduje zajistit „nadstandardní
protihluková opatření“.
Jen naivní občan toto může
vnímat jako garanci budoucích tunelů. Navíc příslib
„nadstandardu“ od státní správy je nesmysl. Státní správa
žádné nadstandardy nemůže poskytovat, ostatně občané už dnes
dobře ví, že nadstandard (např. ve zdravotnictví) znamená, že
si to občan zaplatí sám. Kraj tedy snad naznačuje úplný
nesmysl, že si občané už mají začít dávat korunky do
prasátek, aby si ušetřili na miliardy na tunely.
Když kraj dále v Návrhu Aktualizace ZÚR upřesňuje, co by tím nadstandardem mělo být, pak v závorce v textu uvádí „(např. překrytí, tunel, tubus)“. Každý ví, že ani tato formulace není jednoznačná, neboť použití výrazu „například“ neznamená závazek použít jednu z uvedených tří položek, ale také cokoliv jiného, tedy třeba silnice I. třídy bez „překrytí, tunelu, tubusu“.
Tento
nehorázný návrh od územních plánovačů kraje je vhodné
připomínkovat.
Připomínky je možné zasílat na krajský úřad do „102. výročí Velké říjnové revoluce“, tedy do čtvrtka 7. 11. 2019.
Pan Luboš Raus z místního nezávislého politického sdružení Bystrčáci nebyl spokojen s průběhem dosavadních dvou představování „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“, které se odehrávalo v režii zpracovatelů a zorganizoval na 24.9. 2019 třetí besedu, na které zazněly zejména výhrady ke studii.
Úvodní slovo přednesl Pavel Škarvada, který měl připravenou asi třičtvrtěhodinovou prezentaci. V ní ukázal pomocí logických úvah i matematických metod, že studie obsahuje tolik chyb a nepřesností, že z ní není možné zodpovědně vyvozovat „nejlepší varianty“, případně že studie popírá své vlastní výsledky, když doporučuje variantu vedoucí přes Bystrc.
Přestože byly oponentura zamýšlena především na odborné úrovni, zazněly i obecné příspěvky občanů. Petr Firbas ohromil svou fenomenální pamětí a shrnul obsáhle dosavadní vývoj kauzy. Za za zmínku jistě stojí i argumentace Luboše Rause, ukazující, že není v pořádku tvrdošíjné popírání projektantů a krajských politiků tranzitní dopravy, zejména mezinárodní, která se zjevně na komunikaci přesune.
Protože oponentní argumenty byly přestaveny až na této besedě, nemohli zpracovatelé studie reagovat na mnohé výtky, ale pan architekt Jakub Kynčl zodpověděl některé přímé dotazy. Nejvíce reagoval náměstek Rady Jihomoravského kraje Martin Maleček.
Akce byla překvapivě kultivovaná a lze říci, že úspěšná. Přítomno bylo několik desítek účastníků. Jak řekl Luboš Raus v úvodu, neočekávalo se, že ze setkání odejdou účastníci s opačným názorem, než přišli, ale mnohé argumenty budou mít jistě svůj další dopad.
13. června (2019) se v Bystrci konala beseda o problematice D43, která byla jakýmsi pokračováním prezentace na Zastupitelstvu – viz článek níže.
Zmíním jen dvě věci, které mě zaujaly.
Pan starosta Bystrce JUDr. Kratochvíl v úvodu prohlásil, že v případě stavby dálnice přes Bystrc bude prvním, kdo se přiváže k bagru. To můžeme přijmout jako veřejný slib. Ale budeme dělat vše pro to, aby k tomu nemuselo dojít.
Některé diskusní příspěvky byly vedeny v obecné rovině, kde občané zdůvodňovali nesmyslnost doporučení studie vést dálnici přes Bystrc, což ovšem nebyly dostatečně pádné technické argumenty, byť jim všichni rozuměli. Pavel Š. vystoupil s konkrétními technickými námitkami ke studii, ty však zase moderátor poměrně brzo utnul, protože to zase bylo pro posluchače málo pochopitelné. V tom vidím patovou situaci. Obecné argumenty zpracovatelé studie neuznávají, protože je zajímá řeč čísel, ale technickým argumentům je malá ochota naslouchat, protože jsou příliš složité.
Redakční rada Bystrckých novin nedoporučila ke zveřejnění článek, který jí zaslal opoziční zastupitel za Bystrčáky Luboš Raus. O důvodech se můžeme dohadovat. Článek uveřejňujeme v původním znění:
Dálnice D43 přes Bystrc – počin hodný éry socialismu Ve středu 10. dubna navštívili jednání bystrckého zastupitelstva pánové p.t. Kynčl, Chvátal, Bucek a Novák, architekt, zastupitel celobrněnský a krajský, odborník na životní prostředí a na dopravu. Přišli s úkolem, jak se zdálo, jasným. Vysvětlit nám zde v Bystrci, zastupitelům i zhruba 120 občanům, jak skvělou věcí bude pro nás komunikace 43 vedoucí napříč Bystrcí. Začali novinkou, „premiérou“. Přes Bystrc nepovede dálnice, ale jen silnice I. třídy. Vzápětí ale z reakcí občanů pochopili, že s takhle připraveným scénářem nepochodí, že totiž nám Bystrckým je úplně jedno, jestli bude komunikace nazvána R43, D43, S43 či jakkoli jinak. Protože „vyměnit modré cedule za zelené“ je více než snadné, jak řekl jeden z nás. Takže naši hosté nadále mluvili již jen o „43“ tvrdíce, že je vlastně jedno, půjde-li o dálnici či silnici. Nejpodstatnějším problémem se ukázalo zakrytí „43“ v úseku přes Bystrc. Na dotaz po zárukách zakrytí (vzpomeňme např. nezakrytého VMO v Žabovřeskách) nezazněla uspokojivá odpověď – životnost slibu politika je jedno volební období. Odpověď typu „zakrytí musí být realizováno, protože by jinak nebyly splněny emisní a hlukové limity“ je motáním se v kruhu, zvláště zaznělo-li v jiném okamžiku prezentace, že „na mnoha místech v městě Brně hlukové a emisní limity splněny nejsou“. I kdyby se ale nakrásně zakrytí realizovalo a dodržely by se tak hlukové limity, znamenalo by to v noci (!) na fasádách domů hluk 55 dB. To je jako automatická pračka (nikoli odstřeďující) puštěná celou noc před okny vašeho bytu. Lze spát za takových podmínek při otevřeném okně? V souvislosti s hlukem je třeba ještě zmínit navýšení hladiny hluku v okolí hráze o 20 dB (čtyřnásobně). Podle slov našich hostů neplatí nad hladinou přehrady žádné hlukové limity (nejsou tam lidská obydlí). Šíření zvuku po vodní hladině je všeobecně známo. Opět se jedná o nepřetržitý hluk ve dne i noci. Řeč přišla i na nebezpečné emise, chemické (karcinogenní) a mikroprach (kardiovaskulární choroby). Ani zde nebylo podáno přesvědčivé vysvětlení ochrany bystrckých občanů („turbíny vyfouknou zplodiny velkou rychlostí z tunelu a ty se rychle rozptýlí…“). Mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno a pan starosta Kratochvíl slíbil, za souhlasu hostů, pokračování veřejného projednání na dalším setkání. Doufejme, že se uskuteční brzo a že naši hosté přijdou lépe připraveni, abychom mohli diskutovat o faktech a ne jen v obecné rovině.
Luboš Raus, Bystrčáci
P.S. Tento článek byl zaslán do dubnového čísla Bystrckých novin, nebyl ale zařazen k otisknutí. Bystrcká koalice zřejmě nemyslí své odmítání R43 až tak vážně. Protože se ale domníváme, že jde o velmi urgentní záležitost a hrozí nebezpečí z prodlení, prosíme, šiřte „od člověka k člověku“ tak, jak jsme to dělávali před více než třiceti lety…
Apríla máme za sebou a předešlý aprílový článek mají vystřídat standardní informace. Ovšem na schůzi Zastupitelstva MČ Bystrc jsem měl pocit, že Apríl neskončil. Řeším problém, jak lhaní přítomných řečníků popsat tak, abych nebyl předhozen právníkům. Zkusím to formulovat diplomaticky.
Průběh
Zástupci Jihomoravského kraje, města Brna a zpracovatelé „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“ navštěvují městské části a obce a seznamují je s výsledky studie. 10. 4. 2019 přijeli do Bystrce na schůzi zastupitelstva. Ty jsou (alespoň v Bystrci) veřejné a mohou zde vystoupit občané. Ti toho v tomto případě bohatě využili. Bod programu byl původně plánovaný na 30 – 45 minut, ale trval dvě a půl hodiny. V 17:30 byl zahájen vystoupením Martina Malečka (náměstka hejtmana pro územní plánování) a prezentací zpracovatelů. Poté měli slovo občané. Zapojili se řečníci všech věkových kategorií. Až na jednoho poměrně statečného člověka vyjadřovali všichni nesouhlas se zavlékáním tranzitní dopravy do Bystrce a těsného okolí přehrady. Poté hosté na vznesené dotazy odpovídali. Následovaly otázky zastupitelů. Jak bývá v Bystrci zvykem, byly slyšet hlasy zejména z opozice, převážně od Zelené pro Bystrc a od Bystrčáků. Koalice byla tradičně pasívní, pan Kratochvíl ví, koho si do koalice vybrat, aby mu nerušili jeho samovládu – ale to je na jinou úvahu. Zde již probíhal mezi zastupiteli a zpracovateli víceméně dialog. Diskuse byla z pochopitelných důvodů po osmé hodině ukončena rozhodnutím zastupitelstva, protože bylo třeba projednat další body jednání.
zleva Jana Pálková a Monika Šimková, Zelená pro Bystrc
projektant Novák
Kdo jak klamal
Nejméně vzdálený pravdě byl asi starosta Bystrce Kratochvíl, který neustále opakoval, že byl vždy proti vedení D43 přes Bystrc. To je pravda v tom smyslu, že skutečně hlasoval pro usnesení odmítající vedení R/D43 přes Bystrc. Tím ale jeho aktivita končí. Pan Kratochvíl je mistrem vystupování před občany a ví, jak se zalíbit, zvlášť pokud neznají pozadí. Pan Kratochvíl, jako člen ČSSD, která na vyšších úrovních vždy vedení R/D43 přes Bystrc prosazovala, nemůže proti tomu aktivně vystupovat, jelikož si je vědom, že ho do funkce dostal politický výtah jeho strany. Vcelku se „odkopal“ v předvolebním článku v Bystrckých novinách, kde si dovolil varovat voliče před volbou stran, které vystupují proti R43. O tom ale jindy.
Zleva místostarosta Vetchý a starosta Kratochvíl
Poměrně hodně se vzdálili pravdě zpracovatelé studie, když tvrdili, že tranzitní doprava bude zanedbatelná. Podle pana architekta Kynčla „Jednoznačně vyšlo, že se nejedná o tranzit.“ Podle projektanta pana Nováka bude tranzit představovat maximálně 4% dopravní zátěže a většina bude cílová a zdrojová. Přitom ještě v materiálu PK Ossendorf, s.r.o. (z 11/2016) se uvádí „Pokud má být budoucí komunikace č. 43 součástí dálniční sítě, pak tvoří příčku mezi D1 a D35 (cca dl. 80km). Musí být tedy v celé délce v kategorii D (DÁLNICE).“ Změna tohoto názoru a transformace D43 na S43 – tedy na silnici první třídy v „Poučené variantě S10“ – svědčí o nepochopení nebo zamlčování skutečného dopravního významu D43 jako součásti dálniční sítě TEN-T. Zde bylo velmi trefné vystoupení pana místostarosty Vetchého, který s odvoláním na teorii sítí přítomným vysvětlil, že pokud se komunikace postaví, bude představovat nabídku pro dopravu a doprava se na komunikaci rozvine, nikoli jen přenese ze stávajících silniček. Podobně vystoupil s inteligentním názorem i občan Babian (snad je jméno dobře odposlechnuto), když použil výstižnou formuli „Kdo seje silnice, sklízí auta“. Pochybnost o hodnotě práce kanceláře „knesl kynčl architekti s.r.o.“ na Studii vzniká i v souvislosti s podezřením na střet zájmů, které podal doc. Firbas na Zastupitelstvo JmK, neboť tato kancelář zároveň zpracovává pro Kuřim projekt, který dopředu předpokládá (předjímá) jižní obchvat Kuřimi, tedy směřování D43 na Bystrc.
architekt Kynčl
místostarosta Vetchý
Úplně nejvíce se ale vzdálil pravdě zástupce města Brna pan Chvátal – radní pro územní plánování a rozvoj města Brna. (V dalším textu budu používat trochu nepřesně „magistrátu“, protože se jedná o názor vzešlý z výsledku voleb do Zastupitelstva města Brna a neodpovídá názoru mnoha dotčených městských částí.) Ten tvrdil: „Chceme prověřit všechny varianty … a budeme muset respektovat rozhodnutí kraje.“ dále pak „Toto není v zásadě rozhodnutí města Brna.“ Přitom z úrovně magistrátu už léta (dávno před Studií) zní unisono při různých příležitostech a v různých materiálech názor, že pro Brno je nejvýhodnější trasování přes Bystrc. Magistrát Brna sám aktivně doporučil kraji trasování ve stopě Hitlerovy dálnice. Žádné prověřování – politický názor to je. Navíc se pan Chvátal ostýchá to přiznat a hází zbaběle vinu na kraj. Ale u KDU-ČSL jsme na bezpáteřnost zvyklí. Navíc byl několikrát během projevů od občanů upozorněn, aby považoval Bystrc za součást Brna.
radní Chvátal
náměstek Maleček
A pan náměstek Maleček? Tento velmi dobrý starosta městské části Brno-sever a slušný člověk vytváří za kraj mlhu solidnosti, za kterou se skrývá bezohledný politický názor zastánců „předpotopní“ dopravní koncepce, podpořený egoistickým přístupem pana Sukalovského, starosty Kuřimi.
Závěr
Že se připravuje dopravní paskvil, který míchá dopravu mezinárodní, vnitrostátní a metropolitní do jedné komunikace a zavléká ji do dosud klidné obytné městské části a k rekreační oblasti celého města, je zřejmé. Že má širokou politickou podporu samotného města Brna je zarážející. Že ledacos vytváří podezření, že se projektanti s vidinou dobře placených zakázek nechávají manipulovat politickým zadáním je smutné. Ale že debata a spor o vedení „čtyřicettrojky“ bude pokračovat je jisté.
Ve čtvrtek 28. března Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo zadání pro Aktualizaci Zásad územního rozvoje (krajský územní plán), a to s jedinou variantou trasování D43 – středem bystrckého sídliště, kolem přehrady, Kníniček… zkrátka v historické stopě tzv. Hitlerovy dálnice.
Proti byli jen Zelení a Piráti (Drápalová, Hlavenka, Vašíček), zdržel se Jan Zámečník z Bystrce.
6. února 2019 Rada města Brna jednomyslně schválila materiál (bod č. 72), který předložil RNDr. Filip Chvátal Ph.D. (KDU-ČSL – Brno je boží), ve kterém vyjadřuje souhlas s vedením dálnice přes Brno kolem přehrady. Materiál nebyl ani projednán ve výborech a komisích.
V materiálu se zavádí pojem komunikace X43. Pojem „komunikace X43“ je vysvětlen v závorce, jako „(D43, I/43, původně R43 a předtím A88)“.
Rada města Brna tím dává na jevo, že je jí vlastně jedno, zda to bude „dálnice“ nebo „silnice“, že dobře ví, že jsou to jen různě modifikovaná označení téhož.
